CZ EN DE RU
Muzeum a galerie Hustopeče
  • O muzeu
    • O muzeu a galerii
    • Výroční zpráva
    • MUZEJNÍ KAVÁRNA
  • Stálé expozice
  • Výstavy
  • Aktuality
  • Spolky
    • Alfons
    • Muzejní spolek
    • Fotoklub
  • Fotogalerie/Kolekce
    • Hřbitov Rudé armády
    • Kroj hustopečských měšťanů
    • Hanácko-slovácký kroj
    • Jihobrněnský kroj
    • Farní kostel svatého Václava
    • Příběh domu
    • Jubilejní fontána
  • Kontakty
MENU

Kroj hustopečských měšťanů

Slavnostní kroj v Hustopečích

V roce 2016 zrealizovalo Městské muzeum a galerie Hustopeče svůj dlouhodobější záměr rekonstruovat slavnostní kroj, který zdejší měšťané nosili před rokem 1848. Aby se dosáhlo co nejpůvodnější formy, bylo zapotřebí důkladných příprav a studia.
Hustopečsko bylo do roku 1945 rozhraním dvou etnik: českého a německého. Česká oblast tohoto regionu (tedy zhruba severovýchod-východ-jihovýchod) spadala do národopisné oblasti hanácké Slovácko, která v linii Nikolčice, Uherčice, Vranovice přecházela do oblasti jižního Brněnska (Židlochovicka). Jih (Mikulovsko, Lednicko), jihozápad, západ (linie Mušov-Drnolec-Znojemsko) a severozápad (v linii Mušov-Medlov-Vojkovice-Pravlov) tvořilo německé osídlení. V národopisné literatuře se pro zdejší Němce užívá pojmenování „die Thayner“ (Dyjáci, Podyjáci), úřední označení znělo: „die österreichisch-Deutsche“ (rakouští Němci). Bezprostřední německý výběžek kolem Hustopečí pak tvořily obce Popice, Kurdějov, Starovice a Pouzdřany.
Němci na jižní Moravě nežili samozřejmě v hermeticky uzavřeném prostředí, a zvláště pro Hustopečsko bylo běžné prolínání Němců do českých sídel a naopak. Proto se nelze divit, že kroj zdejších Němců byl v roce 1836 znázorněn na svobodném páru z panství Velké Pavlovice.
U mužů byl v té době kroj tvořen bílou košilí s širokými „spadlými“ rukávy, dlouhým černým kabátem, koženými (vlivem poměštění dlouhými) kalhotami, vysokými botami, vestou s mnoha kovovými knoflíky a černým cylindrem.
Ženský kroj tvořila dlouhá sukně se spodničkami, zástěra z hedvábí nebo leštěného materiálu, kabátek-špenzr z hedvábí, brokátu, žakáru apod. (v zimě z těžkých vlněných látek). Pod kabátkem se nosil těsný živůtek-lajbl se šněrováním a pod ním košile s krátkým rukávem, zdobená výšivkou a krajkou. Na hlavě se nosily vysoké krajkové čepce-krepiny. Součástí kroje byly střevíce s koženou přezkou, bílé punčochy a vyšívaný kapesník Zrušení feudalismu a občanská emancipace odstartovaly i v Hustopečích procesy pronikavých společenských proměn. V roce 1850 se Hustopeče staly okresním městem s jednou z nejrozsáhlejších agend v Rakousku. Město tak rychle ztrácelo venkovský ráz, protože veřejný život ovlivňovalo úřednictvo, které do Hustopečí přišlo z různých končin monarchie. Ve městě se pak i díky tomu rychle prosadily civilní formy oblečení.

   Nová éra s sebou přinesla i nacionalismus, a to nejdříve německý a od počátku 80. let 19. století i český. Zatímco v období před první světovou válkou mělo navrch německé společenství a jeho kultura, vznikem Československa se poměr začal měnit ve prospěch české strany. S nástupem nacismu se však i v Hustopečích vzedmula vlna německého šovinismu, v jejímž důsledku se začal prosazovat i „německý kroj“, který však se zdejší lidovou tradicí neměl nic společného. Ve skutečnosti se jednalo o tzv. krojový styl, který svou inspiraci nacházel v horských (alpských) krojích. U žen ho tvořil dirndl, u mužů krátké kožené kalhoty, lodenové kabátce, vyplétané podkolenky, klobouky-tyroláky apod. Šlo o to, aby se prezentovalo němectví nositele (v krojovém stylu chodil i Adolf Hitler a celý nacistický establishment), nikoliv jeho regionální identita, o jejíž původní oděvní podobě zbyly jen mlhavé představy (na předválečných fotografiích jsou doloženy už jen cylindry, nošené svědky při svatbách, a vonice na kloboucích a klopách, nošené při vojenských odvodech). V této souvislosti lze konstatovat, že obdobná situace panovala i u Němců na Mikulovsku. Nejzachovalejší povědomí o původní kultuře existovalo na Znojemsku, kde se kroj dochoval i na fotografiích z 20. století. Zde pravděpodobně sehrála významnou roli i existence muzea ve Znojmě (bylo založeno v roce 1878), které disponovalo i expozicí s dvojicí figurín v originálním slavnostním kroji.
Pro rekonstrukci staroněmeckého kroje byly důležité ikonografické doklady (Kvaše 1814, Horn 1837) a oděvní součásti, které se dochovaly v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea v Brně, ale i v Městském muzeu v Kloboukách u Brna. Nalezené čepce, klobouky, živůtky, vesty, dlouhé kabáty, košile aj. umožnily stanovení správných střihů a materiálů, což by pouze z obrazových zdrojů šlo jen obtížně. Oděvní součásti, z nichž nejnáročnější byl dlouhý soukenný kabát, zhotovila a vyšila restaurátorka Yveta Petrásková, ženský čepec-krepinu vyrobila Ing. Hana Štouračová, mužské holínky a ženské střevíce ušil obuvník Vladimír Bábor a mužský klobouk-cylindr byl zakoupen ve společnosti Tonak. Všichni autoři prokázali nejen řemeslnou zručnost, ale i vytříbené estetické vnímání.
Obnovený kroj byl odborné a laické veřejnosti poprvé představen na 7. ročníku semináře „Rekonstrukce slavnostní formy kroje a možnosti jeho aplikace v praxi“, který MMG Hustopeče pořádá každoročně v listopadu. Výsledek se setkal výhradně s pozitivními ohlasy. Především pro etnografy je rekonstrukční krojová práce zprostředkovatelem praktických znalostí o kroji a experimentem odborného poznání.
Kroj hustopečských měšťanů byl umístěn do stálé expozice „Hustopečské trhy“ a stal se tak důležitou součástí prezentace historie zdejších německy mluvících obyvatel, k nimž patřila i Masarykova matka Terezie, narozená v Hustopečích dne 4. srpna 1813.

SN

Fotografie: Nina Veselá

Kontakty

Městské muzeum a galerie
Dukelské náměstí 23, 693 01 Hustopeče
tel. muzeum: 519 413 849 | tel. galerie: 519 412 254 | tel. dokumentace: 519 411 227
e-mail: muzeum@hustopece.cz | galerie@hustopece.cz | dokumentace@hustopece.cz

Vedoucí muzea: Mgr. Soňa Nezhodová, Ph. D.
Galerista: Bc. Michal Vejpustek
Dokumentátor: Lubomír Krůza

Plán expozic
Městské muzeum a galerie je organizační složkou Města Hustopeče
www.hustopece.cz

Otevírací doba:
po–pá: 9:00–12:00, 12:30–16:30
ne: 14:00–17:00

Ve státní svátky je otevřeno jako v neděli (pokud není uvedeno jinak).

Vstupné:
galerie a expozice "Dějiny města" / 10 Kč

expozice "Hustopečské trhy" / 10 Kč

expozice "Osvobození 1945" / 10 Kč

expozice "Freudenreichův sklep" / 10 Kč

expozice "Střelnice" / 10 Kč pro předem objednané skupiny (květen—září)

(školy zdarma)

Poslední návštěva stálých expozic je 30 minut před ukončením návštěvní doby, poslední návštěva galerie je možná 15 minut před koncem otevírací doby MMG Hustopeče!

  • O muzeu
    • O muzeu a galerii
    • Výroční zpráva
    • MUZEJNÍ KAVÁRNA
  • Stálé expozice
  • Výstavy
  • Aktuality
  • Spolky
    • Alfons
    • Muzejní spolek
    • Fotoklub
  • Fotogalerie/Kolekce
    • Hřbitov Rudé armády
    • Kroj hustopečských měšťanů
    • Hanácko-slovácký kroj
    • Jihobrněnský kroj
    • Farní kostel svatého Václava
    • Příběh domu
    • Jubilejní fontána
  • Kontakty

tel. muzeum: 519 413 849 | tel. galerie: 519 412 254 | tel. etnograf: 519 411 227
e-mail: muzeum@hustopece.cz | galerie@hustopece.cz

Copyright © 2023 Muzeum Hustopeče, všechna práva vyhrazena.

Vyhledávání
Navigace
  • O muzeu
    • O muzeu a galerii
    • Výroční zpráva
    • MUZEJNÍ KAVÁRNA
  • Stálé expozice
  • Výstavy
  • Aktuality
  • Spolky
    • Alfons
    • Muzejní spolek
    • Fotoklub
  • Fotogalerie/Kolekce
    • Hřbitov Rudé armády
    • Kroj hustopečských měšťanů
    • Hanácko-slovácký kroj
    • Jihobrněnský kroj
    • Farní kostel svatého Václava
    • Příběh domu
    • Jubilejní fontána
  • Kontakty