CZ EN DE RU
Muzeum a galerie Hustopeče
  • O muzeu
    • O muzeu a galerii
    • Výroční zpráva
    • MUZEJNÍ KAVÁRNA
  • Stálé expozice
  • Výstavy
  • Aktuality
  • Spolky
    • Alfons
    • Muzejní spolek
    • Fotoklub
  • Fotogalerie/Kolekce
    • Hřbitov Rudé armády
    • Kroj hustopečských měšťanů
    • Hanácko-slovácký kroj
    • Jihobrněnský kroj
    • Farní kostel svatého Václava
    • Příběh domu
    • Jubilejní fontána
  • Kontakty
MENU

9. Baroko

 

REKATOLIZACE A DĚKANSTVÍ

V roce 1598 přestávají být Hustopeče církevním zbožím a přecházejí do majetku šlechty. I když se jejich majiteli stali až do zániku feudalismu (1848) Lichtenštejnové, zůstalo patronátní právo (kolatura) nad hustopečskou farou nadále klášteru Králové cisterciaček na Starém Brně, a to až do roku 1782, kdy byl klášter zrušen. Patronát pak přešel na Náboženský fond.

Na přelomu 16. a 17. století byla většina obyvatel Hustopečí protestantského nebo utrakvistického vyznání. Katolická farnost hustopečská tehdy náležela pod mikulovské děkanství a katolické bohoslužby se odehrávaly ve špitálním kostela sv. Ducha v Dolní Kovářské ulici (dnes Šafaříkova č. 335).

Nadvláda protestantů v Hustopečích skončila krátce po bitvě na Bílé Hoře. Zásahem kardinála Františka z Ditrichštejna byl z Hustopečí vypuzen luteránský predikant Jan Mankovický a 4. dubna 1621 byl do farního úřadu uveden kaplan Antonín Sartorelli, který téhož roku založil i nejstarší hustopečskou matriku.

Po něm následoval sled často se měnících kněží. Dne 26. května 1653 byla hustopečská fara povýšena na děkanství, které sdružovalo několik far v okolí. Prvním hustopečským děkanem se stal Filip Vientius, který pocházel z vratislavské diecéze. Vientius zemřel v důsledku morové epidemie, která postihla Hustopeče v roce 1679. Pod jejím dojmem se pak hustopečští měšťané rozhodli vlastním nákladem postavit kapli zasvěcenou ochráncům před morem.

 

BAROKNÍ VĚŽ A MISTR SPITZBARTH

Čtyřhranná hlavní věž s ochozem byla vystavěna roku 1584, o tři roky později byla osazena dřevěným ochozem, zvýšena (o 4 stupně) a pokryta mědí. Její báň byla pozlacena a opatřena hodinami (hodinový stroj ve věži poháněl čtyři vnější ciferníky a byl spojen i s ciferníkem v kostele). Roku 1643 byla věž poškozena střelbou Švédů, v roce 1650 ji svrhl vítr, roku 1678 byla opravena.

V obou rozích západního průčelí lodi kostela stály dvě vížky, které byly nahoře okrouhlé a ozdobené dvojí renesanční arkaturou. Třetí vížka (sanktusník) se nacházela na hřebenu střechy presbytáře. Její báň byla nově postavena a pozlacena v letech 1713–1715.

Roku 1745 byl opravován celý kostel a tesařským mistrem Simonem Spitzbarthem (viz legenda) byla zhotovena nová střecha. Dřevo poskytl klášter Králové, měšťané jej však museli sami přivézt z rájeckých lesů.

Na věži se nacházel zvon z roku 1501 (Median); zvon z roku 1600, který byl zasvěcen sv. Urbanovi (v roce 1752 byl přelit znojemským zvonařem Janem Beckem a dosáhl hmotnosti 2016 kg, čímž se řadil k největším zvonům na Moravě) a v roce 1789 ulil brněnský zvonař Klement Staker zvon o hmotnosti 448 kg (k večerní modlitbě Anděl Páně).

 

HUSTOPEČSKÁ POVĚST

 

PŘÍPITEK NA ZDRAVÍ

V roce 1745 se v rámci přípitku na počest provedené opravy kostelní střechy sv. Václava uskutečnila příhoda, která vzbudila mimořádnou pozornost. 

Simon Spitzbarth, tesař, který byl hlavním dozorcem na stavbě, zvedl, tak jak to bylo v těchto případech obvyklé, sklenici na zdraví všech, kteří ke stavbě přispěli. Stál nahoře na kostelní střeše, upil za zvuku trubek a bubnů a zvolání starosty vždy hlt vína z několika přichystaných sklenic, které pak pokaždé shodil na náměstí, kde se zvonivým třeskotem rozbily.

Dvanáct sklenic bylo podáno statnému mistrovi, ale jen devět z nich se rozbilo. Ony tři, z nichž připíjel na zdraví kněze, starosty Knauera a celé městské rady, ty zůstaly, ačkoliv byly shozeny z velké výšky, netknuté.

 

Ilse Tielsch: Das Gesundheitstrinken in Auspitz, In: Südmährische Sagen,

s. 55–56, Stuttgart 1979

 

KOSTELNÍ KLENOTY A MOBILIÁŘ

Inventář farního kostela byl velmi bohatý. V roce 1661 byly před tureckým nebezpečím v Brně uloženy tyto nádoby a vybavení: staré pozlacené ciborium, dva stříbrné kalichy, jedna stará a jedna nová monstrance, tři sochy (Matky Boží, sv. Václava a sv. Urbana o celkové váze 6 a půl libry a 45 lotů), starý relikviář o váze 1 libry a 10 lotů, dvě lampy, dva páry mešních konviček, podnosy, kadidelnice, malé křížky, skvostné růžence, dvě staré korunky s drahokamy pro mariánské sochy, 14 kasulí, z toho dvě velmi vzácné, a dva pluviály...

V roce 1783 uloupil neznámý pachatel pozdně gotickou monstranci a jiné cennosti. V roce 1739 byla pořízena pozlacená velká monstrance s vyobrazením sv. Václava.

V době barokní byla pořízena kazatelna s basreliéfy, figurálně zdobená křtitelnice a varhany (první zmínka o nich je z roku 1794, kdy byly dány na opravu).

Kontakty

Městské muzeum a galerie
Dukelské náměstí 23, 693 01 Hustopeče
tel. muzeum: 519 413 849 | tel. galerie: 519 412 254 | tel. dokumentace: 519 411 227
e-mail: muzeum@hustopece.cz | galerie@hustopece.cz | dokumentace@hustopece.cz

Vedoucí muzea: Mgr. Soňa Nezhodová, Ph. D.
Galerista: Bc. Michal Vejpustek
Dokumentátor: Lubomír Krůza

Plán expozic
Městské muzeum a galerie je organizační složkou Města Hustopeče
www.hustopece.cz

Otevírací doba:
po–pá: 9:00–12:00, 12:30–16:30
ne: 14:00–17:00

Ve státní svátky je otevřeno jako v neděli (pokud není uvedeno jinak).

Vstupné:
galerie a expozice "Dějiny města" / 10 Kč

expozice "Hustopečské trhy" / 10 Kč

expozice "Osvobození 1945" / 10 Kč

expozice "Freudenreichův sklep" / 10 Kč

expozice "Střelnice" / 10 Kč pro předem objednané skupiny (květen—září)

(školy zdarma)

Poslední návštěva stálých expozic je 30 minut před ukončením návštěvní doby, poslední návštěva galerie je možná 15 minut před koncem otevírací doby MMG Hustopeče!

  • O muzeu
    • O muzeu a galerii
    • Výroční zpráva
    • MUZEJNÍ KAVÁRNA
  • Stálé expozice
  • Výstavy
  • Aktuality
  • Spolky
    • Alfons
    • Muzejní spolek
    • Fotoklub
  • Fotogalerie/Kolekce
    • Hřbitov Rudé armády
    • Kroj hustopečských měšťanů
    • Hanácko-slovácký kroj
    • Jihobrněnský kroj
    • Farní kostel svatého Václava
    • Příběh domu
    • Jubilejní fontána
  • Kontakty

tel. muzeum: 519 413 849 | tel. galerie: 519 412 254 | tel. etnograf: 519 411 227
e-mail: muzeum@hustopece.cz | galerie@hustopece.cz

Copyright © 2023 Muzeum Hustopeče, všechna práva vyhrazena.

Vyhledávání
Navigace
  • O muzeu
    • O muzeu a galerii
    • Výroční zpráva
    • MUZEJNÍ KAVÁRNA
  • Stálé expozice
  • Výstavy
  • Aktuality
  • Spolky
    • Alfons
    • Muzejní spolek
    • Fotoklub
  • Fotogalerie/Kolekce
    • Hřbitov Rudé armády
    • Kroj hustopečských měšťanů
    • Hanácko-slovácký kroj
    • Jihobrněnský kroj
    • Farní kostel svatého Václava
    • Příběh domu
    • Jubilejní fontána
  • Kontakty